Rychlá navigace
- 1 Pro koho a kam? Jak vybrat péřovou bundu?
- 2 Tepelný výkon: nadýchanost peří (cuin) vs. množství náplně (g)
- 3 Poměr prachového peří/pírka, husí vs. kachní, vodoodpudivá úprava
- 4 Komory: prošívané vs. krabicové (a proč na tom záleží)
- 5 Střih: jak má vypadat bunda, která neprofukuje (a přitom neškrtí)
- 6 Jak to spojit do praxe
- 7 Svrchní materiál: tloušťka vlákna (denier), protiroztrhová mřížka a odolnost
- 8 Hmotnost a sbalitelnost: kdy se počítá každý gram a kdy naopak odolnost
- 9 Odolnost vůči batohu a mechanickému opotřebení
- 10 Praktické tipy k použití
- 11 Jak si bundu vyzkoušet: rychlý „fit test“ v obchodě i doma
- 12 Časté chyby při výběru
- 13 Rychlé rozhodnutí podle scénáře
- 14 Krátké shrnutí a co nás čeká v závěru
- 15 Závěrečný checklist před koupí
- 16 Rychlé „jestli–tak“ shrnutí
- 17 Než zaplatíš, ověř si…
- 18 Mini-závěr
- 19 Závěr: jak „poskládat teplo“ bez loterie
Jak vybrat péřovou bundu tak, aby hřála přesně tam a tehdy, kdy potřebuješ? Tajemství je jednoduché, i když na první pohled vypadá složitě: správně spojit nadýchanost peří (cuin), množství náplně v gramech, konstrukci komor a svrchní tkaninu se scénářem použití. V následujících odstavcích projdeme krok za krokem, jak to dávat smysl nejen na papíře, ale hlavně v terénu — od městského pochodu pro rohlíky až po zimní přestávku při jištění. Pro širší kontext se hodí přehled bund na hory, kde se rychle zorientuješ podle počasí a aktivity.
Pro koho a kam? Jak vybrat péřovou bundu?
Nejrychlejší cesta k dobré volbě je představit si typický den, v němž bude bunda pracovat. Městský život má jiné tempo než horský štít v lednu a „výletní“ sobota je úplně jinde než noční hlídání kamaráda na štandu. Když znáš svůj scénář, vybereš bundu bez kompromisů, které bys pak doháněl další vrstvou navíc.
Do města a na každodenní přesuny fungují vyrovnané, pohodlné střihy s o něco odolnější tkaninou. Univerzální volbou je lehčí zateplení, které se rychle obléká i svléká. Forclaz MT100 je lehčí pánská bunda pro denní nošení a kratší výlety. Dámský protějšek Forclaz MT500 sází na rychlé oblékání a pohodlný střih. Do vlhka a častého praní se hodí syntetická izolace: Kilpi Verons W je dámská zateplená varianta do horšího počasí.
Na výlety a 3sezónní turistiku vyhrává nízká hmotnost a sbalitelnost. Bunda většinu dne odpočívá v batohu a zazáří v okamžiku pauzy, na hřebeni ve větru nebo u večerního vařiče. Lehčí, ale nadýchaný přístup shrnuje kategorie lehkých péřových bund; do stejné strategie zapadá i Forclaz MT500.
Do hor, na zimu a na jištění rozhoduje tepelná rezerva. Když stojíš, chlad se opře o švy, bedra a rukávy, proto pomůže víc náplně, delší zadní díl, prostorná kapuce a dvoucestný zip. Robustnější volba pro stání ve větru je pánská Simond horolezecká péřová bunda; dámská varianta Simond horolezecká péřová bunda cílí na stejné použití.
Pro děti je praktičnost důležitější než honba za maximální nadýchaností. Časté praní, bláto a sníh nahrávají méně citlivé izolaci. Columbia Pike Lake je teplá dětská bunda s umělým peřím; pro lehčí provoz existuje i adidas Glam s nenáročnou údržbou.
Hledáš „zlatou střední cestu“? Univerzál, který v batohu nepřekáží a večer podrží, často najdeš v přehledu bund na turistiku. Pokud tě čekají dlouhé mrazy, vyplatí se víc náplně a důkladná izolace zad a ramen. Dámská volba do mrazu je Kilpi Pyramiden W.
Jednoduché pravidlo: čím víc času strávíš v klidu a ve větru, tím víc náplně a lepší „utěsnění“ detailů (kapuce, manžety, lem) si dopřej. Naopak čím víc se hýbeš, tím víc oceníš nízkou hmotnost a snadné vrstvení. Základy vrstvení rozvádí články jak vrstvit oblečení a jak vybrat funkční prádlo; pro volbu svrchní ochrany se hodí srovnání softshell vs. hardshell.
| Scénář použití | Nadýchanost (cuin) | Množství náplně (g) | Komory | Svrchní tkanina | Hmotnost bundy | Užitečné detaily | Příklad v textu |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Město / denní přesun | 700–800 | 120–200 | Prošívané | 20–30D, odolnější | 350–600 g | Pohodlný střih, kapsy níž | Forclaz MT100 |
| Výlety / 3 sezóny | 750–850 | 100–160 | Prošívané | 10–20D, lehké | 250–400 g | Sbalení do kapsy, rychlé oblékání | Forclaz MT500 |
| Hory / zima / jištění | 750–900 | 200–300+ | Krabicové nebo hybrid | 20–30D, ripstop | 450–800 g | Kapuce přes přilbu, delší záda, dvoucestný zip | Simond horolezecká péřová bunda (pánská) |
| Delší mrazy / „zimní univerzál“ | 750–850 | 180–260 | Prošívané s menšími ztrátami | 20–30D | 350–600 g | Lepší utěsnění manžet a lemu | Kilpi Pyramiden W |
| Děti / vlhčí provoz | — | — | Prošívané; časté praní | Odolnější, méně citlivá výplň | — | Snadná údržba, reflexní prvky | Columbia Pike Lake |
Tepelný výkon: nadýchanost peří (cuin) vs. množství náplně (g)
„Číslo v cuinech“ zní jako kouzelné heslo, ale samo o sobě nestačí. Nadýchanost peří (cuin) říká, jak dobře gram peří izoluje. Množství náplně určí, kolik té izolace v bundě skutečně je. Skutečné teplo vzniká až spojením obou. Vysoké cuin s nízkým množstvím náplně dá lehký, rychlý kousek; vyšší gramáž i s mírně nižším cuin může být reálně teplejší volba do mrazu.
Lehký, pohyblivý den (výlet, tři sezóny) těží z menší gramáže a dobré nadýchanosti: bunda se méně přehřívá, rychle schne a snadno se vrství. Pánská volba je Forclaz MT100; podobně u žen funguje Forclaz MT500.
Statické zimní situace (jištění, čekání ve větru) vyžadují větší „objem tepla“ — tedy výrazně vyšší množství náplně a pečlivé utěsnění detailů. Pro tohle použití je postavená pánská Simond horolezecká péřová bunda a dámská Simond horolezecká péřová bunda.
Proč samotné „číslo v cuinech“ nestačí? V terénu hraje roli také konstrukce komor a svrchní tkanina. Prošívané komory jsou lehké a sbalitelné, ale na švech hůře drží teplo; krabicové komory tvoří souvislou izolační vrstvu, která lépe brání úniku tepla. Jemné tkaniny (10–15D) jsou příjemně skladné, odolnější látky (20–30D) lépe snášejí batoh a zpomalují únik peří. Proto může mít „papírově“ špičkový cuin horší výsledek než poctivější gramáž s promyšlenými komorami.
Jak „přečíst“ teplo, když chybí údaj o množství náplně? Pozoruj celkovou hmotnost (u podobné tkaniny a střihu vyšší hmotnost často znamená víc peří), vizuální loft (jak vysoko komory „stojí“), typ komor a účel v popisu. Do dlouhých mrazů se osvědčují hutnější řešení; dámská zimní volba je Kilpi Pyramiden W.
Vlhko a pot snižují výkon peří, protože vytěsní vzduch mezi vlákny. Při aktivitě hlídej odvětrání a chraň péřovku svrchní vrstvou; v městském režimu nebo pro časté praní pomáhá syntetika — Kilpi Verons W snáší horší počasí i častější údržbu.
Rychlé shrnutí: nadýchanost ti napoví, jak „kvalitně“ gram peří izoluje, množství náplně rozhodne o celkovém teple. Připočti komory a tkaninu a získáš realistický obrázek, jestli je bunda spíš „rychlá pauzovka“, nebo „zimní kotva“ pro dlouhé čekání ve větru.
Poměr prachového peří/pírka, husí vs. kachní, vodoodpudivá úprava
Poměr prachového peří a pírek (např. 90/10) říká, kolik jemného „chmýří“ tvoří vlastní izolační náplň a kolik je malých pírek. Prachové peří nese teplo: je pružné, vytváří loft a drží vzduch. Pírka přidávají odolnost a tvar, ale sama o sobě tolik nehřejí. Proto má smysl u bund do chladu hledat vyšší podíl prachového peří (80/20, 85/15, 90/10…), zejména pokud počítáš se stáním ve větru a mrazem. Naopak u lehkých „pauzovek“ na jaro–podzim nevadí nižší podíl, pokud tím výrobce drží hmotnost a cenu v rozumných mezích. V praxi to poznáš i dotykem: komory s vyšším podílem prachového peří se rychleji „nafouknou“ po vytažení z pytlíku a méně se sesedají během dne.
Husí vs. kachní peří řeší většinou spíš horní strop nadýchanosti. Husí peří obvykle dosáhne vyšší hodnoty nadýchanosti (cuin), takže ve špičkových zimních bundách bývá častější. Kvalitní kachní peří ale nevylučuj — v dostupnějších, každodenních bundách nabízí velmi dobrý poměr tepla a ceny. Rozhodující je vždy kombinace nadýchanosti, množství náplně a konstrukce komor, ne samotný „původ“. Pokud cílíš na delší stání v mrazu a potřebuješ opravdovou rezervu, vyplatí se poohlédnout po „hutnějších“ řešeních s vyšší gramáží náplně; dámský příklad takového přístupu reprezentuje Kilpi Pyramiden W, zatímco pro aktivnější dny a přenášení v batohu stačí nižší náplň typu Forclaz MT100.
Hydrofobní (vodoodpudivě upravené) peří má povrchovou úpravu jednotlivých chomáčků, která zpomaluje nasákavost a urychluje opětovné „nadechnutí“ po navlhnutí. Je to užitečný bonus, ale ne licence na mokro: peří hřeje vzduchem mezi vlákny a pokud vodou „splihne“, výkon ztratí. Proto i u hydrofobního peří platí stejné pravidlo vrstvení — v dešti nebo mokrém sněžení přes péřovku oblékni svrchní ochranu. Základy péče o vodoodpudivé úpravy (jak na praní, sušení i „oživení“ povrchu) shrnuje článek jak prát outdoor oblečení; pokud tě zajímá čistě princip vodoodpudivosti a její limity, pomůže i vysvětlení softshell vs. hardshell ve vztahu k ochraně před srážkami a větrem.
Vodoodpudivá úprava tkaniny (DWR) není totéž co úprava peří. DWR je „film“ na svrchním materiálu bundy, díky kterému kapky stékají po povrchu. Postupně se mechanicky i chemicky opotřebuje (batoh, špína, prostředky na praní), takže kapky začnou nasávat do tkaniny rychleji. Předčasný „promoklý vzhled“ ale neznamená, že by se náplň okamžitě namočila — většinou jen látka ztratí perličkový efekt a navlhne. Když DWR „umírá“, je správný čas na šetrné vyprání a následnou impregnaci; praktický postup najdeš v článku jak prát outdoor oblečení. U bund do špatného počasí zvaž i kombinaci s větruodolnou vrstvou: lehká péřovka s častým „nahodím–sundám“ režimem výborně spolupracuje se softshellem, zatímco dlouhé srážky chce spíš plnohodnotnou nepromokavou vrstvu (viz softshell vs. hardshell).
Etika a dohledatelnost původu se u peří řeší zejména certifikacemi. Hledej jasně uvedený standard (např. RDS) a poskytované minimum informací o původu. Není to marketing navíc: dobrý standard zaručuje procesy bez násilí na zvířatech a dohledatelnost dodavatelského řetězce. V praxi se to promítá i do kvality — výrobci, kteří pečují o původ peří, obvykle pečují i o konstrukční detaily (rovnoměrné komory, lepší zipy, límce). Pokud jdeš po teplé, „belay“ logice, potěší tě i detaily typu vyšší krk a oboustranný zip, které nabízí pánská Simond horolezecká péřová bunda a její dámský protějšek Simond horolezecká péřová bunda.
Kdy dát přednost syntetice? V opravdu vlhkých podmínkách, při častém pocení nebo tam, kde bude bunda končit často v pračce (děti, dojíždění, služebky), je syntetická výplň praktičtější. Vydrží víc vlhka bez kolapsu loftu a snese pravidelnější údržbu. Na každodenní provoz a kratší přesuny je dobrým příkladem dámská Kilpi Verons W; u dětí pak funguje „umělé peří“ v robustnějším střihu typu Columbia Pike Lake, případně lehčí varianta adidas Glam.
Rekapitulace pro rychlé čtenáře: 90/10 a vyšší = lepší „chmýří“ na gram, ale sleduj i množství náplně. Husí peří mívá vyšší nadýchanost, kachní je skvělý pracant v dostupnějších bundách. Hydrofobní peří pomáhá, ale peří před vlhkem stejně chraň svrchní vrstvou. DWR na látce udržuj praním a obnovou impregnace podle návodu v článku jak prát outdoor oblečení. A pokud tvůj svět znamená déšť, pot a pračku častěji než bivak, sáhni po syntetice.

Komory: prošívané vs. krabicové (a proč na tom záleží)
Prošívané komory vznikají prošitím svrchní a vnitřní látky skrz na skrz. Výsledek je lehký, skladný a rychle se zahřeje i vyvětrá. Na švu ale vzniká chladnější místo, protože mezi nitěmi je méně peří. Pro každodenní přesuny, výlety a tři sezóny je to naopak výhoda: bunda tolik nepřehřívá a dobře se vrství pod větrovku či softshell. V tomhle duchu fungují lehčí turistické kousky typu Forclaz MT500 nebo pánská Forclaz MT100: jsou skladné v batohu, rychle se oblékají na pauze a stejně rychle mizí zpět, když se rozchodíš.
Krabicové komory používají mezi látkami vnitřní „stěnu“, takže švy neprochází skrz. Izolace je souvislá, bez studených mostů, a bunda udrží více tepla při delším stání ve větru. Cena za to je o pár desítek gramů navíc a méně „letní“ charakter. Když tě čeká zima, jištění, focení na hřebeni nebo bivak, je tenhle typ komor sázka na jistotu. Dobře to ukazuje pánská Simond horolezecká péřová bunda a dámská varianta Simond horolezecká péřová bunda, které umí držet loft přes větší plochu a tím lépe chránit trup i při pasivitě.
Hybridní řešení kombinují oba světy: na místech se zvýšeným rizikem prochladnutí (ramena, hrudník, bedra) používají „plnější“ komory, zatímco na rukávech nebo bocích zůstávají lehčí prošívané panely kvůli pohybu a odvětrání. Tenhle přístup dává smysl, pokud chceš jednu bundu „na všechno“ a často přecházíš mezi chůzí a stáním. S well-balanced konstrukcí se pak můžeš soustředit hlavně na vrstvení: lehká péřovka pod softshell do větru, při dešti rychlý „překlik“ na hardshell a zase zpátky.
Střih: jak má vypadat bunda, která neprofukuje (a přitom neškrtí)
Délka zad: pokud plánuješ zimu a vítr, ocenáš delší zadní díl. Zakryje bedra při předklonu i při práci s batohem. Kratší, civilní střih je pohodlnější do města, ale na horách často odhalí ledviny zrovna, když zvedneš ruce.
Kapuce: univerzál hledej s dobrou regulací ve dvou směrech. Do hor přijde vhod větší kapuce kompatibilní s přilbou a vyšší krk, který chrání tváře. Přetažení přes čepici nesmí zlomit brýlová ramínka a „tunnel“ kolem obličeje by měl jít dotáhnout tak, aby nefoukal vítr po tvářích. U horských modelů si všímej pevnějších kšiltů a jednoduše ovladatelných brzdiček v rukavicích.
Manžety a spodní lem: pružné náplety schovají zápěstí, zateplí tepny a současně usnadní navlékání rukavic. Spodní lem by měl jít rychle dotáhnout jednou rukou, ideálně s brzdičkou, kterou nahmatáš i ve ztuhlých prstech. Tohle je detail, který rozhoduje o tom, jestli se teplo „vysype“ ven při každém pohybu.
Zipy a kapsy: obousměrný zip je k nezaplacení při jištění i při sezení. Kapsy lépe fungují o něco výše než u městských střihů — nedělají si konkurenci s bederním pásem a nepřekáží sedáku. Vnitřní síťované kapsy jsou skvělý „radiátor“ na rukavice nebo láhev s vodou, která by jinak vychladla.
Volnost pohybu: když natáhneš ruce nad hlavu, bunda se nesmí hrnout vzhůru tak, že odhalí bedra. Dobrý střih má klíny v podpaží a promyšlenou „mapu“ elastických či méně prošívaných panelů. Při zkoušení simuluj reálný provoz: batoh, pohyb na schodech, práce s mobilem v kapse, dýchání do šály. Teprve tehdy poznáš, jestli ti bunda nepřekáží.
Jak to spojit do praxe
Na aktivní dny vyber lehčí prošívané komory a střih, který podporuje pohyb; když se ochladí, přes bundu přehodíš větrovku a máš hotovo. Příklad: Forclaz MT500 se chová jako rychlá izolační vrstva, kterou vytáhneš na pauzách a stejně rychle uklidíš. Naopak do zimních „statických“ scénářů (jištění, focení, čekání) upřednostni hutnější náplň a konstrukci s menšími tepelnými ztrátami — pánská Simond horolezecká péřová bunda nebo dámská Simond horolezecká péřová bunda jsou stavěné tak, aby držely teplo i při ztichnutí větru a aktivit.
Nezapomeň, že bundu málokdy nosíš osamoceně: podporu jí dělá správné vrstvení a ochranu proti větru a srážkám zase řešíš v rámci volby softshellu a hardshellu. Když to sedne dohromady, zjistíš, že i relativně lehká péřovka udělá obrovský kus práce — a těžší „zimník“ už bude potřeba jen, když tě čeká dlouhé stání v mrazu.
Svrchní materiál: tloušťka vlákna (denier), protiroztrhová mřížka a odolnost
Denier (D) je jednoduché pravidlo palcem: čím nižší číslo, tím jemnější vlákno, a tedy i lehčí a sbalitelnější látka. Opačně vyšší „déčka“ značí odolnější povrch, který lépe snese tření batohu, časté nošení a hrubší zacházení. U městských a výletních bund dává smysl cca 10–20D (příjemné do ruky, dobře se balí), u bund na zimu a hory klidně 20–30D kvůli odolnosti.
Protiroztrhová mřížka („ripstop“) vypadá na světle jako jemná kostka. Nezvyšuje papírově nepromokavost, ale zpomaluje šíření trhlin. Když chytíš větev nebo hranu lyže, dírka se obvykle nezvětšuje. U lehkých látek je to velké plus, protože si zachováš nízkou hmotnost bez dramatické ztráty životnosti.
Povrchové úpravy (např. vodoodpudivost) zlepšují chování ve vlhku, ale časem se opotřebují. Jakmile kapky přestanou „perlit“, pomůže šetrné vyprání a obnova impregnace; praktický postup máme v článku jak prát outdoor oblečení. Nezapomeň, že povrchová úprava tkaniny není totéž co úprava samotného peří.
Hmotnost a sbalitelnost: kdy se počítá každý gram a kdy naopak odolnost
Lehké, „batohové“ použití (jaro–podzim, pauzy na větru) těží z jemných látek a menší gramáže náplně: bunda se vejde do kapsy či sáčku a váží kolem 250–400 g. Dobře to vystihuje dámská volba Forclaz MT500 nebo pánská Forclaz MT100: obě se rychle oblékají na pauze a stejně rychle mizí zpět do batohu.
Zimní „statické“ scénáře (jištění, čekání, mrazivé focení) si říkají o rezervu. Tady už pár desítek gramů navíc nevadí, protože vyšší množství náplně a odolnější tkanina zajistí stabilní teplo ve větru. Příkladem je pánská Simond horolezecká péřová bunda a dámská Simond horolezecká péřová bunda.
„Pytlíček vs. komprese“: sbalitelnost není soutěž ve stlačení na co nejmenší objem. Časté tvrdé komprimování může peří unavit. Na výpravy klidně sbal pevně, ale skladuj volně — doma v šatníku nechte bundu dýchat na ramínku. Tím se udrží loft a životnost náplně.
Odolnost vůči batohu a mechanickému opotřebení
Ramena a záda dostávají se zátěží batohu nejvíc zabrat. U delších pochodů dej přednost látkám kolem 20–30D nebo hybridům, které mají odolnější panely v exponovaných místech. V opačném případě riskuješ postupné „propichování“ tkaniny ostřejšími konci peří a ztrátu loftu v ramenou.
Zipy a jezdcové krytky jsou drobnost, která rozhoduje o dlouhodobém pohodlí. V chladu oceníš robustnější spirálové zipy a krytku, která neškrábe bradu. U bund do mrazu hledej dvoucestný zip — usnadní práci se sedákem i ventilaci odspodu.
Praktické tipy k použití
Vrstvení pro lehké péřovky: ve větru dej přes bundu tenký softshell; při dešti přidej nepromokavou vrstvu. Základy rozhodování shrnuje přehled softshell vs. hardshell. Díky tomu zůstane peří v suchu a „nafouknuté“.
Kdy vzít raději syntetiku: časté ranní mlhy, městské dojíždění a pravidelné praní nahrávají umělým vláknům. Dámským příkladem do horšího počasí je Kilpi Verons W; u dětí pak sáhněte po odolném střihu Columbia Pike Lake.
Skladování a údržba: chraň bundu před dlouhým tlakem (nech ji volně viset), neper ji zbytečně často a drž se doporučení z článku jak prát outdoor oblečení. Po sušení v sušičce s několika míčky se peří znovu krásně „rozdýchá“ a navrátí loft.
Jak si bundu vyzkoušet: rychlý „fit test“ v obchodě i doma
1) Obleč reálné vrstvy. Pod bundu si vezmi spodní triko a střední vrstvu, kterou budeš běžně nosit (mikina / fleec). Tenké tričko v kabince často zkreslí dojem a doma pak zaskočí, že se bunda s mikinou „pere“ o prostor.
2) Zvedni ruce nad hlavu. Sleduj, jestli se spodní lem nevyhrne tak, že odkryje bedra. Dobrá bunda má promyšlené klíny v podpaží a zůstane na místě i při výrazném pohybu rukou.
3) Sedni si a předkloň se. Zkus si nasimulovat lavičku, zastávku i práci s batohem. Při předklonu by se neměla napínat ramena ani tahat zip do krku. Delší zadní díl je plus, pokud řešíš vítr a zimu.
4) Otestuj kapuci. Dotáhni kapuci tak, aby nepadala do očí, otoč hlavou doprava i doleva — zorné pole musí zůstat čisté. Kšilt by měl udržet sníh mimo brýle. Na hory oceníš vyšší krk a rychle ovladatelné brzdičky.
5) Zipy a kapsy v praxi. Otevři a zavři hlavní zip jednou rukou, zkus v rukavicích. Laclové kapsy si „zkoliduj“ s bederním pásem batohu: nesmí se zakousnout pod popruh. Vnitřní kapsy pojmou telefon bez tlačení v žebrech.
6) Mikrotest tepla. Po 3–5 minutách v bundě si všimni, kde cítíš první chlad (ramena, boky, bedra). Tam bývají „studnější“ švy nebo řídké komory. Pokud plánuješ mráz a stání, vyplatí se hutnější řešení (viz pánská Simond horolezecká péřová bunda nebo dámská Simond horolezecká péřová bunda).
7) Dýchání a vlhko. Udělej pár dřepů nebo svižných kroků po prodejně. Pokud se hned přehříváš, hledej lehčí a lépe větratelnou konstrukci (typově prošívané komory). Pro delší aktivitu pomůže vrstvení: tipy najdeš v článku jak vrstvit oblečení.
Časté chyby při výběru
Honba za „nejvyšším cuin“ bez gramáže. Nadýchanost je jen polovina rovnice. Když je náplně málo, papírově špičková čísla neohřejí. O souvislosti obou parametrů píšeme v části o teple; z kratších, lehkých voleb může být lepší střední cuin s rozumnou gramáží (příklad lehčí pánské volby: Forclaz MT100).
Podcenění vlhka. Peří miluje sucho. V mlhách, mrholení a při častém praní bývá praktičtější syntetika — dámský příklad: Kilpi Verons W. U dětí totéž platí dvojnásob (viz Columbia Pike Lake).
Špatně vybraný střih. Krátký zadní díl a kapuce bez regulace = zaručené prochladnutí. Do větru a zimy hledej delší záda, vyšší krk, manžety, které „chytí“ zápěstí, a zip, který jde rozepnout i shora. V horské logice se vyplácí také robustnější zipy a kapsy posazené výš.
Ignorování svrchní vrstvy. Péřovka není pláštěnka. V dešti a mokrém sněžení přidej svrchní ochranu; rozdíly mezi materiály a logiku výběru rozebíráme v přehledu softshell vs. hardshell. Pokud se chceš ponořit do údržby a obnovy vodoodpudivosti, mrkni i na jak prát outdoor oblečení.
Rychlé rozhodnutí podle scénáře
Město a denní přesuny: lehčí zateplení, odolnější látka (20–30D), pohodlný střih. Příklad pánské volby: Forclaz MT100. Dámsky funguje Forclaz MT500.
Výlety a tři sezóny: prošívané komory, nízká hmotnost a snadné vrstvení. Dobře sedí dámská Forclaz MT500; pánům poslouží Forclaz MT100.
Hory, mráz, jištění: vyšší množství náplně, méně tepelných ztrát, delší záda, kapuce „po přilbu“, dvoucestný zip. Pánská volba: Simond horolezecká péřová bunda; dámská volba: Simond horolezecká péřová bunda.
Vlhko, časté praní, městský provoz: syntetická výplň, odolnější látky. Dámský příklad: Kilpi Verons W. Dětem dopřej odolný střih a „umělé peří“: Columbia Pike Lake nebo lehčí adidas Glam.
Krátké shrnutí a co nás čeká v závěru
Správná péřovka je rovnice mezi nadýchaností a množstvím náplně, konstrukcí komor, svrchní tkaninou a tvým scénářem. Čti parametry, ale zároveň sleduj střih a detaily. Vlhko řeš vrstvením a údržbou: praktické tipy najdeš v článcích jak vrstvit oblečení a jak prát outdoor oblečení. V závěrečné části už jen poskládáme poslední dílky: rychlý checklist před koupí a stručné „nejdřív si odpověz na…“ Aby výběr nebyl loterie, ale vědomé rozhodnutí.
Závěrečný checklist před koupí
- Scénář použití sedí? Město / výlet / hory a mráz — kupuješ bundu pro to, co opravdu děláš nejčastěji.
- Nadýchanost × množství náplně má rovnováhu? Vysoké cuin bez gramáže nezahřeje; více gramů s promyšlenými komorami = víc tepla ve větru.
- Komory odpovídají tempu? Prošívané = lehkost a větrání; krabicové = minimum studených mostů na stání a mráz; hybrid = „na všechno“.
- Svrchní látka zvládne tvůj provoz? Lehká (10–20D) do batohu, odolnější (20–30D) pod batoh a na zimu.
- Střih a detaily: delší záda, kapuce s regulací, manžety, dvoucestný zip, kapsy nad bederním pásem. Zvedni ruce, sedni si, otoč hlavou v kapuci.
- Vlhko: máš strategii? Péřovku chrání softshell/hardshell. Pokud tě čeká mlha, déšť a časté praní, zvaž syntetiku.
- Péče a udržitelnost: DWR je servisní položka (praní + impregnace), peří hledej s jasným standardem původu (např. RDS).
- Hmotnost & sbalitelnost: vejde se do batohu a není zbytečně těžká pro tvůj plán? Nezapomeň ji skladovat volně, ne stlačenou.
- Kompatibilita s výbavou: sedák, batoh, rukavice, brýle — ať si navzájem nepřekážejí (zip, kapsy, kšilt, límec).
Rychlé „jestli–tak“ shrnutí
- Hodně chodím, málo stojím → lehčí prošívané komory, střední nadýchanost, nižší gramáž, jemnější látka; vrstvení řeš softshell/hardshell.
- Často stojím ve větru a mrazu → víc náplně, méně tepelných ztrát (krabicové/hybrid), delší záda, kapuce „po přilbu“, dvoucestný zip.
- Vlhko, mlhy, časté praní → zvaž syntetickou izolaci, odolnější látky a snadnou údržbu (návod na praní).
- Chci jednu „na všechno“ → hybridní komory, střední gramáž, univerzální střih, spolupráce se svrchní vrstvou.
- Pro děti → praktičnost, odolnost, snadné praní; „umělé peří“ méně trpí vlhkem.
Než zaplatíš, ověř si…
- Fit test: ruce nad hlavu, otočit v kapuci, sednout si s batohem → nic se netahá, nezaclání, neodhaluje bedra.
- Detaily: kapuce s kšiltem a regulací, dvoucestný zip, kapsy nad pásem, manžety drží zápěstí.
- Parametry: cuin + gramy + typ komor odpovídají scénáři; látka není „papír“ pro těžký batoh.
- Strategie na déšť: máš navrch vrstvu do srážek? V šuplíku je impregnace pro údržbu DWR?
- Péče: víš, jak prát a sušit (míčky do sušičky), aby si bunda držela loft? Mrkni na jak prát outdoor oblečení.
Mini-závěr
Dobrá péřovka není „nejvyšší číslo v tabulce“, ale souhra nadýchanosti a množství peří, promyšlených komor, vhodné látky a střihu, který ti neznepříjemní pohyb. Jakmile tohle sedne a vyřešíš vlhko vrstvením, zjistíš, že žádná zima není „překvápko“, ale očekávaný host, na kterého máš připravené místo.
Závěr: jak „poskládat teplo“ bez loterie
Výběr péřové bundy se dá zkrátit na několik smysluplných otázek: Kde budu nejčastěji? Kolik se hýbu? Jak často zmoknu? a Co chci, aby bunda zvládla bez pomoci dalších vrstev? Odpověď na ně ti řekne všechno podstatné o nadýchanosti, množství náplně, komorách i svrchní tkanině. V okamžiku, kdy se stránka s parametry rozzáří čísly, už víš, proč tam jsou — a co pro tebe znamenají.
Pro aktivní dny funguje lehká, prošívaná konstrukce, která „dýchá“, rychle schne a vejde se do kapsy batohu. Pokud tě čeká stání ve větru a mrazu, sáhni po větším „objemu tepla“: víc náplně, méně tepelných ztrát přes švy a delší zadní díl. V vlhku, mlhách a pračkách vítězí syntetika a odolnější látky. A pokud chceš jednu bundu na všechno, hledej rozumný kompromis: hybridní komory, střední gramáž, střih, který se ochotně vrství se softshellem i hardshellem.
Nezapomeň na fit test: ruce nad hlavu, otočit hlavou v kapuci, sednout si s batohem. Zkontroluj kapsy nad bederním pásem, manžety, které „chytí“ zápěstí, a dvoucestný zip pro práci se sedákem i ventilaci. A mysli na péči — pravidelné, ale šetrné praní a obnova vodoodpudivosti vrací bundě loft i šarm (návod v článku jak prát outdoor oblečení).
Na konci je to jednoduché: dobrá péřovka je souhra — čísla ti pomůžou vybrat kandidáta, ale hřát bude až celek, který si rozumí s tvým tempem a počasím. Když mezi sebou nadýchanost, gramy, komory, tkanina a střih uzavřou příměří, dostaneš lehký kus výbavy, který ti klidně zachrání večer na větrném hřebeni i cestu pro rohlíky v mrazu.
Tip na další krok: pokud po přečtení stále váháš, napiš si na papír své typické „scénáře“ (město, výlet, hory) a ke každému přiřaď jednou větou, co od bundy čekáš. Když tohle víš, filtry a parametry najednou dávají krystalický smysl.
















