Kilpi Hosio recenze přesně z trasy Vyšní Lhoty – Prašivá – Ostrý – Jablunkov. Šli jsme ve dvou: já v pánské verzi HOSIO-M, manželka v dámské HOSIO-W. Cíl byl jednoduchý – zjistit, jestli jedny zip-off kalhoty zvládnou ranní chlad, větrný hřeben a polední teplo, a to bez neustálého přestrojování. Hosio jsou lehké, rychleschnoucí a velmi elastické; navíc se během minuty promění v kraťasy a stejně rychle zpátky. Na pohodlí i praktičnost jsme se dívali jako turisté, ne jako katalog – s batohem, potem, rosou na trávě a občasnou přeháňkou.
Profil trasy. Výšvih z Vyšních Lhot na Prašivou je rychlý, hřeben k Ostrému větrá a nabízí kombinaci lesních úseků a otevřených luk. To je ideální na prověření prodyšnosti a pružnosti. Sestup do Jablunkova druhý den testuje pohodlí při dlouhém kroku a práci kapes pod bederním pásem.
Počasí a terén. Ráno rosa a chlad, po obědě slunce na trávě a večer pod Ostrým chladnější proudění. V lese mokré větve a pár krátkých přeháněk. Pod nohama tráva, kořeny, kamení a dřevěné lavice u chat – přesně prostředí, kde se pozná rychlost schnutí a odolnost kolen/sedu.
Batoh a tempo. Nesli jsme klasický víkendový objem (fleece, lehká „dešťovka“, voda, svačina). Tempo svižnější do kopce, klidnější po hřebeni. Kalhoty jsme střídavě nosili dlouhé i jako kraťasy, aby se ukázalo, jestli zip-off není jen „na papíře“.
Ještě než se ponoříme do detailů, dává smysl připomenout, že pohodlí v nohách souvisí i s batohem a jeho nastavením. Kdo chce doladit záda, najde základy v článku Jak vybrat turistický batoh.
Kilpi Hosio recenze: Den 1 – Vyšní Lhoty → Prašivá → hřeben na Ostrý
Start z Vyšních Lhot vítá obligátní ranní mokro. Nohavice mají dole nízkoprofilové stahování a háček, kterým se chytíte za tkaničku nebo očko návleků. Je to drobnost, ale přesně ta, která zabrání nasávání rosy z bot. V prudších krocích přes kořeny je znát, že tkanina pruží do všech směrů a krok není „na gumě“. Na Prašivé fouká, ale nic dramatického; materiál není větruodolná hradba, přesto nefouká skrz a zbytečně nehřeje. V poledním teple jsme udělali to, kvůli čemu si zip-off člověk kupuje – z dlouhých byly kraťasy doslova za minutu. Když se podvečer ochladilo, nohavice šly zpět, zipy běhaly hladce a nikde netlačily přes koleno.
Ranní rozcvička do kopce. V kleku u focení a při oblékání mikiny nezaznělo jediné „škrtí“. Klín v rozkroku a tvarování kolen dělají rozdíl – krok je delší a přirozený, i když máte na sobě bedrák a plnější kapsy.
Hřeben a vítr. Hosio nejsou hardshell, ale při běžném větru drží komfort bez nutnosti hned vytahovat membránu. Materiál nepůsobí igelitově a prodyšnost je citelná hlavně při stoupání do vrstevnic.
Zip-off v praxi. Sundání/vrácení nohavic zvládnete bez zouvání bot. Doporučení z trasy: vždy si hlídat pravou a levou nohavici, ať nestrávíte půl minuty přemýšlením, proč zip „nesedí“.
Večer pod Ostrým. Sed a kolena vydržely sezení na lavici i pár přisednutí na pařezu. Zesílení není pancíř, ale na turistiku stačí s rezervou. Když teplota padla, šel přes tričko lehký fleece a kalhoty zůstaly dlouhé – proměna dne na noc vyřešená během pár minut.
Kilpi Hosio recenze: Den 2 – ranní přeháňka a sestup do Jablunkova
Noc pod hřebenem přinesla vlhko a krátký ranní déšť. Kapky po chvíli sklouzly a zbytek práce udělal pohyb – v chůzi kalhoty uschly dřív, než jsme dorazili do lesa. Na vytrvalý liják to samozřejmě není, ale lehké převlekové kalhoty v batohu byste měli mít tak jako tak. Sestup na Jablunkov prověřil kapsy a pas: kapsy jsou nízkoprofilové, a tak netlačí pod bederním pásem; stehenní kapsa pojme telefon a mapu, zip drží i při delších krocích v prudkém svahu. Pas je rovnější, takže kdo chce precizní „fit“, ten si vezme pásek – poutka jsou poctivá a pás si sedne přes vrstvu trička i spodních kraťasů.
Krátký déšť vs. dlouhý liják. Kratičké přeháňky kalhoty zvládnou se ctí – voda odperlí a látka v pohybu rychle schne. Na vytrvalý déšť si vezměte lehkou „dešťovku“, ideálně s dvoucestným zipem pro větrání při stoupání.
Dolů lesem bez drhnutí. Při delším kroku dolů je znát, že látka nešustí a nelepí se. U kolen jsme nenašli žádné tření, které by se do večera proměnilo v otlačené švy – to u některých zip-off kalhot bolí po první hodině.
Kapsy v reálu. Plochý profil pod bedrákem je důležitější, než se zdá. Do stehenní kapsy se vejde telefon i s obalem; zip se otevírá a zavírá jednou rukou, což se hodí, když držíte hole nebo lahev.
Technické názvy necháme katalogům. Z hlediska pocitu je tkanina lehká, pružná do všech směrů a rychle schne. To jsou tři parametry, které rozhodují o tom, jestli v tom zvládnete celý den bez řečí. Střih je tvarovaný v kolenou, rozkrok má příjemnou rezervu a zip-off je veden tak, aby nepřesekával šlachu těsně nad čéškou. Kapsy jsou rovné a nevyboulí se pod popruhy batohu. Dole je možnost stáhnout nohavici a zachytit ji háčkem za botu nebo návlek – praktické v rosách a v nízké kleči.
Prodyšnost a odvod vlhkosti. V prudkém výstupu pot odchází rychle ven a na dotek nezůstává „skleníkový“ pocit. Když se zastavíte, není potřeba okamžitě přehazovat suché kraťasy, protože látka neleží mokrá na kůži.
Elasticita a krok. Dřep, výskok na kámen, dlouhý krok přes kořen – kalhoty drží tvar a nikde netáhnou. Pružnost je příjemná i při celodenním nošení s bederním pásem.
Zip-off prstenec. Zuby zipu jsou kryté, takže se nezachytávají o vnitřní vrstvu, a při chůzi netlačí. Po dvou dnech nešlo poznat, že jsme nohavice několikrát sundávali a vraceli.
Pas a poutka. Pas je rovnější, takže se lépe kombinuje s páskem. Poutka jsou pevná a přežijí i hrubší zacházení na chatě při oblékání na lavičce.
Nosili jsme obě verze současně, takže rozdíly byly dobře vidět. V terénu se nejvíc projeví pas, boky a tvar kolen. Dámské HOSIO-W počítají s výraznější křivkou boků a jiným tvarem stehna; pánské HOSIO-M jsou rovnější, s větší rezervou v kolenou. Z pohledu kapsového uspořádání jde u obou verzí o praktické turistické řešení, které se snáší s bederním pásem a nesbírá bláto.
HOSIO-M (pánské). Střih „regular“ dovolí podvléct tenké funkční šortky bez pocitu těsna. V dřepu se zip-off nepřekládá přes koleno a kapsy zůstávají přístupné i s bederním pásem. Pro postavy „stehno navíc“ doporučuju přidat pásek a pas se srovná během chvilky.
HOSIO-W (dámské). Pas sedí níž, boky kopírují ženskou linii a látka se nekrabatí. Při zvedání kolena k vysokému schodu se kalhoty chovají plynule a zip-off neškrtí ani na přední straně stehna. Pokud je rozdíl pas/boky výraznější, pásek to doladí bez vln na břiše.
Kilpi Hosio recenze: velikost a test v kabince
Tři rychlé pohyby. Dřep, vysoký schod a krok stranou. Když kalhoty netáhnou v rozkroku a zip-off netlačí přes čéšku, jste doma. V kabince to zabere dvacet vteřin a ušetří vracení.
Zip-off na zkoušku. Jednou nohavici sundejte a nasaďte – bez zouvání. Pokud zip běhá ztuha, v terénu to bude štvat dvojnásob. U Hosio je chod zipu plynulý, jen myslete na pravou/levou stranu.
Pásek a kapsy. Vemte s sebou pásek, který nosíte u batohu. Ověříte, že poutka sedí a kapsy netlačí pod bederním pásem. Do stehenní kapsy zkuste vložit telefon – měl by „zapadnout“ bez boule.
Co si k Hosio přibalit (a proč)
Tohle nejsou zimní softshellky, ale třísezónní univerzál. Nejvíc dávají smysl v kombinaci s lehkým fleecem a malou nepromokavou vrstvou v batohu. Když se náhle zatáhne, přehodíte „dešťovku“ a nahoře zůstává příjemná prodyšnost. V suchu a větru je naopak lepší nechat kalhoty dýchat a pracovat s vrstvami na trupu.
Lehká „dešťovka“. Do vytrvalého deště je jistější mít v batohu tenké nepromokavé převlekové kalhoty. V Beskydech se počasí mění rychle a mít zálohu se vyplácí.
Návleky. Do ros a suti návleky pomůžou udržet sucho v botách a ochrání spodek nohavic. Háček na Hosio se k nim chytá snadno.
Pro koho dávají Hosio smysl?
Na víkendové přechody a hřebenovky. Jedny kalhoty zvládnou chladné ráno, teplé poledne i večerní návrat. Nepotřebujete druhé kalhoty do batohu – nohavice postačí mít po ruce.
Na rychlé výlety „na lehko“. Lehkost a pružnost lákají k svižnějšímu tempu. V kapse stehenní kapsy zůstane místo na telefon a drobnosti; nic nevyskakuje při seběhu k vlaku.
Na cestování a kombinované aktivity. Ráno město, odpoledne kopec, večer chata – zip-off se přizpůsobí prostředí, aniž byste řešili přebalování.
Kdy sáhnout po jiných kalhotách
Vytrvalý liják a zimní vítr. Do celodenního deště a do zimy berte membránové nebo zateplené kalhoty. Hosio jako základ zvládnou hodně, ale nejsou to převlekové nepromoky ani zimní softshellky.
Ferraty a drsné lezení. Do ostré skály se hodí robustnější materiál se silným zesílením kolen/sedu. Hosio zvládnou náročnější turistiku, ale nejsou to „pracovní kalhoty“ do žuly.
Údržba a životnost
Po výletu stačí oklepat bláto, propláchnout studenou vodou a nechat volně uschnout. Prát je lepší v prostředku pro technické materiály, bez aviváže, zipy zavřené. Vodoodpudivost se časem snižuje – když kapky přestanou perlit, obnoví ji vhodná impregnace. Detailní postup krok za krokem popisuje článek Jak prát technické oblečení: 7 pravidel, díky kterým ti vydrží déle.
Na přechod Vyšní Lhoty → Prašivá → Ostrý → Jablunkov se Kilpi Hosio recenze uzavírá jednoznačně: jedny kalhoty zvládly celý den i proměnlivé podmínky bez toho, abychom museli přehazovat výbavu. Jsou lehké, rychleschnoucí a velmi elastické, což se v praxi mění na pohodlný krok do schodu, klidný sestup a rychlé oschnutí po ranní rose. Zip-off proměna z dlouhých na kraťasy je tady zásadní výhoda – přehodíš, jdeš dál a řešíš jen směr a vodu. Když k tomu přibalíš tenký fleece a malou „dešťovku“, máš pokryté tři sezóny Beskyd bez zbytečného dramatu. A právě to od turistických kalhot chci – aby pracovaly tiše na pozadí a nepřekážely radosti z cesty.
