Voděodolnost, vodotěsnost a vodoodpudivost: Jaký je rozdíl a co to znamená v praxi

Co přesně znamenají pojmy a proč se pletou

Voděodolnost znamená odolnost vůči vodě v omezené míře — typicky krátký déšť nebo mrholení. Materiál vodu zpomalí, ale dříve či později proteče. Vodotěsnost je schopnost trvale nepropouštět vodu do určitého tlaku (měří se vodním sloupcem). Vodoodpudivost je povrchová úprava (DWR), díky které se kapky perlí a stékají; sama o sobě ale neudělá z látky nepromokavou membránu.

Na logiku svrchních vrstev a kdy sáhnout po membráně se podívej v rozdílu softshell vs. hardshell a výběr bundy krok po kroku shrnuje jak vybrat nepromokavou bundu.

Jak se měří vodotěsnost: vodní sloupec v praxi

Vodní sloupec (mm) udává tlak, který materiál zvládne, než prosákne. Pro běžnou turistiku obvykle stačí 10 000–15 000 mm; pro dlouhé lijáky a batoh na ramenou je jistější 20 000 mm a více. Pozor: vodní sloupec sám o sobě nic neříká o pohodlí. Čím „neprůstřelnější“ membrána, tím častěji trpí prodyšnost a přehřívání.

Potřebuješ-li okamžitě „nepromok“, řešením jsou hotové kategorie: nepromokavé turistické bundy a k nim nepromokavé kalhoty do deště. Pro situace, kdy nechceš řešit velikosti ani vrstvení, fungují pláštěnky a ponča.

Komu vyhovuje jednodušší řešení bez membrány, může porovnat výhody pláštěnky a ponča v porovnání pláštěnka vs. pončo.

Jak funguje vodoodpudivost (DWR) a proč časem mizí

DWR (Durable Water Repellent) je tenoučká povrchová úprava vláken. Dělá to, že kapky na povrchu perlí a stečou dřív, než stačí proniknout dovnitř. DWR neznamená vodotěsnost — když dlouho prší nebo sedíš na mokré lavičce, bez membrány protečeš. Jakmile voda místo kapiček začne látku „mokřit plošně“, úprava je unavená a je čas na reimpregnaci.

Postup „správné praní → dosušení → impregnace“ popisujeme v jak prát technické oblečení a detailně u membrán v praní a impregnaci membrán. Hledáš-li bundy, kde DWR hraje roli spíš jako „první štít“, projdi turistické outdoorové bundy.

Prodyšnost: proč MVTR/RET ovlivní, jestli se uvnitř „neuřídit“

U membrán se setkáš s údaji MVTR (kolik gramů vodní páry projde m² za 24 h) a RET (odpor vůči odparu, čím menší číslo, tím lepší). Je dobré brát je jako orientaci, ne absolutní pravdu. Mnohem víc pomůže větrání (zipy v podpaží či na stehnech), správná základní vrstva a rozumné tempo. O skládání vrstev mluví průvodce vrstvami oblečení.

2L, 2.5L, 3L: co znamená počet vrstev laminace

2L (dvouvrstvá) bunda má membránu laminovanou k vrchní tkanině a volnou podšívku. Je pohodlná, ale těžší a méně odolná v oděru. 2.5L má místo podšívky tenký ochranný tisk — je lehká a skladná, ale choulostivější na dlouhodobé drhnutí. 3L má membránu „sendvičovanou“ mezi vnější a vnitřní tkaninu — je nejodolnější a stabilní do špatného počasí, často i dražší. Pro „jistotu v lijáku“ sáhneš po 3L, pro lehké výlety stačí 2.5L.

Na rychlý nákup podle počasí a aktivity se hodí přehledy jako nepromokavé turistické bundy nebo levnější alternativa v podobě outdoorových bund (výběr).

Švy, zipy a kapuce: malé detaily, které rozhodnou

Podlepené švy jsou nutností pro reálnou vodotěsnost; bez nich voda nateče přes nitě. Zip by měl být voděodolný (nebo chráněný légou) a kapuce dostatečně hluboká, aby se hýbala s hlavou. Délka rukávů a spodní lem musí krýt, když zvedneš ruce a neseš batoh. U kalhot pomůžou boční zipy u kotníků pro rychlé navlečení přes boty.

Všechno dohromady najdeš v hotových kategoriích: bundy pro turistiku a kalhoty do deště pro ženy či pro muže.

Co si vzít do deště: membrána, pláštěnka, nebo oboje?

Neexistuje jeden „nejlepší“ produkt. V praxi fungují tři přístupy: 1) Lehká membrána (2.5L) + dobré větrání, 2) Bytelný 3L hardshell pro jistotu v horším počasí, 3) Pláštěnka/pončo jako jednoduchý štít. Pro „rychlý štít“ zvaž pláštěnky (obecná kategorie) nebo širší výběr u konkurence pláštěnek a ponč. Nezapomeň na pláštěnku na batoh — promoknutý obsah zkazí náladu rychleji než kapky na ramenou.

Jak vrstvit pod membránu a proč dělat pauzy mezi vrstvami popisujeme v průvodci vrstvami oblečení.

Údržba: praní, sušení a reimpregnace bez zbytečných ztrát výkonu

Pravidlo číslo jedna: bez aviváže. Aviváž zalepí povrch a DWR přestane fungovat. Per na šetrný program, dosuš podle štítku a až potom impregnuj (sprej nebo roztok do praní). Pokud začne plošné nasákávání, DWR je unavené — obnov ji. Kompletní postup krok za krokem najdeš v praní a impregnaci membrán a obecné zásady v jak prát technické oblečení.

Modelové scénáře: jak volit ochranu proti dešti

Scénář: Letní přeháňky na hřebeni

1. Lehká 2.5L bunda s větráním v podpaží.
2. V batohu tenké kalhoty do deště s bočními zipy pro rychlé navlečení.
3. Když to valí, přidej pláštěnku jako štít pro batoh i stehna.
4. Po akci nechat oschnout, DWR zkontrolovat testem „kapky perlí?“
5. V případě plošného nasáknutí reimpregnuj.

Rychlé řešení: nepromokavé turistické bundy + kalhoty do deště.

Scénář: Dlouhý liják a těžký batoh

1. 3L hardshell s vyšším vodním sloupcem a podlepenými švy.
2. Větrání (pit-zipy) otevřít při výšlapu, zavřít na větrném hřebeni.
3. Manžety a kapuce dotáhnout, zip chránit légou.
4. Spodek chránit převlečnými kalhotami.
5. Obsah batohu kryt pláštěnkou na batoh.

Mrkni na robustnější výběr i mimo Decathlon: pánské nepromokavé bundy (hardshell) nebo širší kategorie outdoorových bund. O výběru konkrétního střihu rozhodnou detaily, které shrnuje průvodce výběrem bundy.

Scénář: Město → kopec, nenápadný vzhled

1. Lehký hardshell s čistým designem (2.5–3L).
2. Dobrá kapuce, která se hýbe s hlavou.
3. V kapse skladná pláštěnka pro totální liják.
4. Po návratu usušit při pokojové teplotě.
5. DWR kontrolovat po pár deštivých dnech.

Začni širokým výběrem turistických bund a jestli preferuješ jednodušší řešení, sáhni po ponču.

Rychlý checklist před koupí

Časté otázky (FAQ)

Je vyšší vodní sloupec vždy lepší?

Ne nutně. Vyšší číslo pomáhá v lijáku a pod tlakem (batoh, sezení), ale může jít proti prodyšnosti. Hledej rovnováhu a větrací zipy.

Proč bunda promokne, i když má membránu?

Často jde o mokrou svrchní tkaninu bez DWR. Když se nasákne, pára z těla nemá kudy ven a vznikne kondenzace zevnitř. Pomůže praní a reimpregnace.

Jak poznám, že švy jsou vodotěsné?

Musí být podlepené (viditelná páska zevnitř). Bez toho voda pronikne skrz jehly a nitě.

Stačí pláštěnka místo membrány?

Na krátké i vytrvalé deště ano, ale ztrácíš prodyšnost a ergonomii (kapuce, rukávy). Pláštěnka je skvělý „štít“, membrána lépe zvládá aktivní pohyb.

Jak pečovat o DWR úpravu?

Prát bez aviváže, dosušit podle štítku, pak impregnace (sprej/praní). Jakmile kapky přestanou perlit, je čas na obnovu.

Shrnutí a další krok

Voděodolnost je „něco vydrží“, vodotěsnost je ochrana do tlaku, vodoodpudivost je první štít. V terénu rozhoduje kombinace: správná membrána, podlepené švy, funkční DWR a větrání. Začni výběrem podle podmínek — pro jistotu v dešti projdi nepromokavé turistické bundy a doplň kalhoty do deště. Vrstvy doladíš podle průvodce vrstvením.